Lukášovy fotografie papírových modelů

BT-2

měřítko: 1:25
vydavatel: Modelik
autor modelu: Waldemar Rychard
formát: A4
počet číslovaných dílů (resp. celků): 62

Adresa obrázku:

4.12.2010 v 15:52

Barvy jsou klasické "modelikovské", tj. bez jakéhokoli náznaku opotřebení a patiny. Tahy štětkou s bílou barvou jsou v některých místech nelegické, Některé např. vycházejí přímo z pod věže.

Adresa obrázku:

4.12.2010 v 16:10

Na druhou stranu, návodné kresby jsou velmi přehledné. Navíc na modelu, až na pár drobných výjimek, vše perfektně sedí. Bez velké námahy se tak skýtá možnost doplnit sbírku celkem věrně zpracovanou zmenšeninou atraktivní předlohy. Model má navíc částečně zpracován interiér - pracoviště řidiče a motorový prostor (byť s velmi schematicky naznačeným motorem).

Adresa obrázku:

25.4.2011 v 20:16

BT-2

Předlohou modelu se stal ruský (resp. sovětský) rychlý tank (bystrochodnyj tank) BT-2. Stroje řady BT vstoupily do služeb armády v první polovině 30. let minulého století. Jejich historie však sahá již do konce 20. let, kdy se štáb Rudé armády rozhodl modernizovat stroje tankových jednotek. Ve snaze o vytvoření co nejlepší konstukce byly studovány perspektivní konstrukční koncepce z celého světa. Pozornost tak mimo jiné upoutal koncept Američana Waltera Christie a jeho koncepce zavěšení kol. V USA jí pohříchu nebyla věnována větší pozornost, Rusové se však rozhodli pro její další vývoj a odpružení Christie bylo využito právě na tancích řady BT. První sovětské tanky BT (BT-2) byly přímými kopiemi Christieho prototypu dovezeného do Sovětského svazu v roce 1930 (BT-1). Vylepšení a další vývoj pak vyústily ve vznik tanku BT-7 vyráběný od roku 1935. Tanky BT byly odpruženy zkrutnými tyčemi Christie, které dovolovaly značné vychýlení pojezdových kol při vysoké rychlosti. Do pozdějších verzí byl montován upravený letecký motor, se kterým stroje dosahovaly relativně vysokých rychlostí (na silnici více než 80 km/h). Tanky BT byly navíc schopny jízdy bez pásů (síla motoru byla přenášena na zadní pár pojezdových kol, přičemž řízení usadňovala řiditelná přední pojezdová kola), což však bylo jen zřídkakdy využíváno. Vedle poruchovosti motorů raných tanků BT bylo hlavní nevýhodou těchto strojů slabé pancéřování. Pancéřová ochrana byla u všech verzí obětována snaze o dosažení co největší rychlosti a pohyblivosti. Pancíř tanků kromě protitankových kanónů probíjely dokonce i střely malých protitankových pušek. Po napadení Sovětského svazu tak zcela zákonitě nemohly odolat německým obrněncům a do konce roku 1941 byla početná flotila tanků BT prakticky zničena. Celkově však lze koncepci řady BT považovat za zdařilou. Tank BT-7 je pak považován za přímého předchůdce legendárního tanku T-34.

Adresa obrázku:

25.4.2011 v 20:17